2,6 kilogramu houbovité hmoty – zdroj života i nemoci

2,6 kilogramu houbovité hmoty – zdroj života i nemoci

V České republice jsou každoročně diagnostikovány stovky pacientů s poruchou krvetvorby. Ta je zásadně spojena s kostní dření – orgánem krvetvorby, kde vznikají důležité elementy tvořící naši krev. Houbovitá tkáň kostní dřeně váží přibližně 2,6 kilogramu a za čtyři vteřiny vyrobí zhruba tolik červených krvinek, jako je počet obyvatel České republiky. Silný motor má zpravidla silné brzdy, nefunguje-li kostní dřeň na sto procent, následkem může být řada vzácných krevních onemocnění.

Rozpad a zrození – krvetvorba

Kostní dřeň neboli morek je jedním z nejdůležitějších orgánů našeho těla. V podobě houbovité tkáně  vyplňuje vnitřky kostí. Sídlí v ní krvetvorné kmenové buňky, které se neustále dělí a přetvářejí v důležité krevní elementy – červené a bílé krvinky a krevní destičky. Rozpadají se, ale vzápětí se obnovují, aby splnily svou funkci a opět se rozpadaly a přetvořily v potřebné krevní elementy. Proces krvetvorby tak neustále probíhá. Denně se v kostní dřeni vytvoří asi 500 miliard krvinek. Až stovky lidí v České republice ale ročně slyší diagnózu poruchy krvetvorby a tedy i některého ze vzácných onemocnění krve, které je s ní spojené.  

Jedna kostní dřeň – desítky onemocnění – stovky nemocných

Tak jako krvetvorba na kmenových buňkách stojí, tak s nimi i padá. Porucha kmenové buňky může způsobit např. nadměrné zmnožení některého z krevních elementů, a tedy onemocnění, které vyžaduje odbornou péči (skupina myeloproliferativních onemocnění). „Zkrat v procesu krvetvorby se může proměnit v řadu onemocnění, která jen v našem hematologickém centru diagnostikujeme desítkám lidí ročně, dětem i dospělým. Možnosti léčby jsou široké, i tak ale mnoho pacientů potřebuje kostní dřeň dárce, která pomůže obnovit proces krvetvorby, jenž jejich krvetvorné buňky nejsou schopné zajistit. V České republice existuje několik center specializované hematologické péče umožňujících tento typ transplantací. Ročně se v Česku provede  přibližně 250 alogenních (od příbuzného či nepříbuzného dárce) transplantací krvetvorných buněk, říká prim. MUDr. Pavel Jindra, Ph.D., vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a primář Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Diagnóza – vzácné krevní onemocnění

Onemocnění kostní dřeně má mnoho tváří, a přestože je často bez charakteristických příznaků, může mít  zásadní dopad na život. Pacienti se mohou potýkat např. s pravou polycytémií, na jejímž počátku stojí porucha krvetvorné buňky, následkem které dochází ke zmnožení krevních elementů, navýšení vazkosti krve a ke vzniku rizika nadměrné srážlivosti. Při primární myelofibróze dochází k  postupné náhradě kostní dřeně vazivem, které proces krvetvorby není schopno zajistit. Pravá polycytémie se stejně tak jako primární myelofibróza může vyvinout v leukémii.

Jednou z podob leukémie je chronická myeloidní leukémie, kterou lékaři v ČR diagnostikují přibližně až 100 lidem ročně. Při onemocnění enormně narůstá počet nemocných bílých krvinek, které nedokáží plnit svoji úlohu (bojovat s infekcí) a zároveň utlačují tvorbu dalších elementů nezbytných pro správnou funkci krve.

Nic není věčné – i kostní dřeň se mění

Kostní dřeň známe jako červenou, právě ona je krvetvorná – obsahuje kmenové buňky. V mládí se nachází uvnitř všech našich kostí. S věkem se ale postupně přeměňuje v tzv. žlutou kostní dřeň, která se z velké části skládá z tukového vaziva. Červená zůstává pouze v plochých kostech a v páteři. Ve 20 letech se podíl červené a žluté kostní dřeně téměř vyrovná. Je-li ale potřeba, dokáže se žlutá kostní dřeň reaktivovat zpět na červenou – krvetvornou. V pozdním věku naše kosti hostí tzv. šedou kostní dřeň, jež vznikla ze žluté následkem úbytku tuku a která je téměř průsvitná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *